Otevře kino a přestěhuje knihy - rozhovor s Mgr.Jitkou Doubravovou

4.2.2013   Kategorie: Lidé   autor:    vložil: Administrator   přečteno: 110x

   
 

 

5+2 dny

redaktorka YVETTA MUSÍLKOVÁ

 
Taktovky městského kulturního dění v Sušici se letos v dubnu chopila Jitka Doubravová. S šestatřicetiletou herečkou, která pochází z Brna a která se po českobudějovické štaci s rodinou usadila v Mlázovech u Kolince, si týdeník 5+2 dny povídal, proč se pustila do práce ředitelky Sušického kulturního centra a jaké má plány.
 
Co vás zaválo do Pošumaví?
Je tu nádherně. Tento kraj nás okouzlil a přitáhl.
 
Herectví jste úplně pověsila na hřebík?
Vůbec ne. Bez divadla, tance a hudby bych nemohla žít. Máme s manželem svoje divadlo, hrajeme teď hlavně pro děti a pro radost děláme i kabaret.
 
Proč jste se chopila ředitelského postu?
Už jsem dělala podobnou práci v kulturním centru Bazilika v Českých Budějovicích. Jelikož se absolutně nemůžu smířit s výrokem současné vlády „kultura je pro nás na posledním místě“, mám morální potřebu s tím něco dělat.
 
S jakými plány jste nastupovala?
S určitou vizí jsem samozřejmě šla už do výběrového řízení na post ředitelky.
 
Měla jste určitě představy. Jaká je realita?
Například všechno nejde tak rychle, jak bych chtěla a jak by bylo potřeba. Tato práce je o hledání krůčků a cest k danému cíli. Stále se držím své vize, s níž jsem do této práce šla a budu ji postupně naplňovat, neslevím. I když musím někdy zatnout zuby. Chci vnést do sušického kulturního dění mnoho nového. A určitě to bude trvat trošku déle, než jsem si na začátku představovala. Také jsem zjistila, že hodně věcí se povede až když se stanou, uskuteční, či odehrají. Teprve pak je možné o nich diskutovat a jít dál.
 
Určitě tato taktika vyžaduje haldu trpělivosti...
Musím přiznat, že když se můj nápad nesetká se zrovna kladnou odezvou, trošku mně to rozhodí, vykolejí. Ale vzápětí si uvědomím velkou odlišnost obou světů. Já se v kultuře pohybuji skoro celý život a vím, jak a co funguje, i když třeba až po nějaké době. Ale jsou lidé, kteří se s tím nesetkali a neznají to. A na základě mého ústního podání jim ta daná věc vůbec nic neříká. Nedovedou si představit, kam danou změnou směřuji a co by měla odstartovat. A proto jim to musím nejdříve předvést. Doufám a věřím, že lidé na mé plány a představy uslyší a budou tu haldu trpělivost mít i oni.
 
Jaké máte představy?
Nemám v úmyslu do Sušice vozit umění jen podle mého vkusu. Já musím a chci zaujmout co nejvíc lidí a co nejširší publikum. Přes místní spolky a ve spolupráci s nimi a s dalšími „kulturními a kulturychtivými“ lidmi je možné vytvořit spoustu zajímavých věcí přímo tady. Když se spojí a propojí více lidí podobného myšlení, má to velkou sílu a „věci se mohou dít“.
 
Máte představy, ale je na ně dost peněz?
Příspěvek města je sice poměrně vysoký, ale my obhospodařujeme celkem čtyři budovy. A to jsou obrovské náklady. Peněz pak na samotnou kulturu a na realizování akcí už moc nezbývá, téměř žádné. Proto mám v plánu vícezdrojové financování, na jednotlivé akce, přehlídky, festivaly, sympozia hledat další zdroje.
 
Vaším prvním sušickým projektem bylo kulturní léto. Co plánujete teď?
Musíme se zabydlet v budově kina a nabídnout divákům skvělý program.
Paralelně s kinem se stavěla i nová budova komunitního centra, kam se přestěhuje i knihovna z Nuželického ulice. Knihovna by měla být v nové budově otevřena na konci listopadu. Paralelně již ale připravujeme kulturní program na příští rok. Práce je až nad hlavu...

zpět

 
 

Vyhledat