Co je Branka?

Provozovatel:

Sušické kulturní centrum, příspěvková organizace, huikari@kulturasusice.cz

Správce programu výstav:

Tvůrčí skupina ŠUMÁK, o.s.,  info@galeriebranka.cz

Branka je městská minigalerie, která vznikla po rekonstrukci historického objektu na nábřeží Karla Houry. Jedná se  o jednu z mála dochovaných součástí fortifikace města. Galerie Branka nabízí výstavní prostor, který je vhodný k prezentaci malých výstavních souborů různých žánrů. Ideální je tedy pro začínající umělce, kteří mají co ukázat, ale jejichž prostředky na produkci výstavy jsou omezené. Poloha galerie je situována na frekventovaném pěším uzlu, o návštěvníky by tedy neměla být nouze.

Více o galerii se dozvíte také zde...

Historie Branky

3.2.2013   Kategorie: Galerie Branka   autor:    vložil: Administrator   přečteno: 208x

   
 

  Vznik gotické fortny čp. 156/I, jedné ze čtyř průchodů vnitřní městskou hradbou, nelze zcela spolehlivě časově zařadit – vystavěna byla buď současně s hradebním pásem v první polovině 14. století, anebo se do starší zdi vložila až poté, co vznikla parkánová hradba, tzn. až v pozdní gotice 15. století. O jejím charakteru a podobě nelze pro nedostatek obrazových pramenů soudit po dlouhou dobu nic podrobnějšího, na rozdíl od tří hlavních bran však nijak nevyčnívala nad okolní zástavbu (mohla být dokonce jen přízemní). Její hlavní funkce byla podle všeho především strategická – umožňovala snadný přístup k řece Otavě, která byla pro obyvatele středověkého města svrchovaně důležitá jak jako zdroj pitné vody, tak v případě hašení požárů. Kromě toho zřejmě skrze branku vytékala odpadní voda a splašky a od renesance voda z dřevěných kašen náměstí – samotná existence uličky V Brance totiž vylučuje její aktivní využití při rozvrhování městských parcel (městišť). Někteří historikové zvažovali rovněž využívání této uličky na způsob tzv. katovských uliček, ale usuzovalo se jen podle analogií, které nelze pro Sušici doložit.
Až do konce 18. století fortna majetkově příslušela městské obci. 3. června 1785 ji městská rada rozhodla přenechat městskému syndikovi (písaři) Josefu Machovi ze sousedního domu čp. 27/I se zdůvodněním, že na ní vystavěl „horní část“ – patrně tehdy tak vznikla na fortně patrová přístavba, která sloužila jako altán, jenž se začal postupně využívat pro trvalé bydlení. V roce 1829 dům vlastnili majitelé sousedního čp. 26/I Josef a Terezie Lomovi, kteří žádali o povolení doplnit místnost nad fortnou o kuchyni. Tehdejší majitelka domu čp. 28/I Josefa Votrubová odmítala takovou adaptaci odsouhlasit, ale magistrát města posoudil stavbu kladně. Místnost v brance potom sloužila jako byt, ve kterém se vystřídala řada nájemníků. Majetkově náležela k domu čp. 26/I, s nímž se později zapojila do komplexu hotelu Koruna. Byt v brance užíval v 80. letech 19. století např. fotograf Gustav Adolf Quast (není vyloučeno, že si zde dokonce zřídil ateliér). S postupnou modernizací Sušice bylo zvažováno, zda fortnu neodstranit (pokoušel se o to v roce 1863 JUDr. Votruba), z pozdějších let máme izolované zprávy o opravách (1924, 1929).
Nejvýraznějších změn branka doznala počátkem 70. let 20. století. V souvislosti s výstavbou nové dopravní tepny skrz městské jádro při nábřeží Otavy bylo rozhodnuto původní průchod brankou v ose uzavřít mříží a prolomit dva nové průchody na severní a jižní straně. Při severní straně branky potom vznikla přízemní stavba veřejných záchodů a rychlého občerstvení pro cestující čekající na autobusy. V této konstelaci branka vstoupila až do 21. století. Na podzim 2011 došlo k další významné změně podoby otavského nábřeží, v rámci níž bylo rozhodnuto branku rekonstruovat. Odstranění vnějších omítek umožnilo lépe poznat jednotlivé stavební fáze významného gotické památky Sušice, jediného dokladu systému bran středověkého opevnění Sušice.

PhDr. Jan Lhoták, Muzeum Šumavy Sušice

 

zpět

 
 

Vyhledat